Prohledat tento blog

2. března 2013

V Liberci

bylo vítání občánků a protože byl Štěpán pozván a protože jsme byli pozváni i my a protože to bylo za rohem, účastnili jsme se. Byl jsem docela zvědavý, protože jsem si tenhle podivný rituál pamatoval od doby svých dětí - a ono to zůstalo stejné. Bar Micva se koná v rodině, asi v třinácti letech věku, kdy už z toho dítě má rozum. Tohle ale bylo kdysi státní sdělení rodičům, že stát se o člověka stará od kolébky po smrt; to nad rakví řečnil bývalý armádní major, později deratizér až do okamžiku, kdy ho odstrčil farář Kubý a mluvil podstatně rozumněji jak už si to katolíci trénují tisíce let...Mám nějaký odpor k úřadům a tady se mi opět potvrdil: zmatená organizace dávkující vítaná mimina po půlhodinách, kdy se do obřadní síně hrnuli noví lidé a protože se to nedalo za půl hodiny stihnout, pletli se mezi ty, kteří si to ještě chtěli užít. Štěkající pan fotograf, který tímto způsobem budil pozornost nemluvňat a nad tím dvoumetrový úředník, který stále mluvil o lepší, krásné budoucnosti, i když už necitoval Lenina (který stejně jako Klaus byl odborník na vše...), ale anglická přísloví. Také dárky dostaly, miminka. Knížka s českoněmeckou pohádkou, která ale měla trochu zkrabacené listy a protože se mi tohle stalo s knihou, kterou jsou kdysi vylovil z vany a protože tahle pohádka byla tištěna v roce 2010 a protože v tom roce tady byly povodně...A taky praktický poukaz na volné půjčování knih z městské knihovny dostala dítka, ale jak napsáno, musí ho vyčerpat do tří let věku dítěte...snad to bylo pro nudící se rodiče. A dřevěnou hračku, i když paradoxem bylo, že na jejím obalu bylo upozornění, že není vhodná pro děti do šesti měsíců.
Nějak nemám rád úřady a úředníky, tak jsem uvítal, že mláďata - snad s trochu podobnými pocity - utekla stádnímu fotografování a zmizeli jsme dříve, než ostatní dav.
To pozitivní byl interiér. Liberecká radnice - vždycky jsem k ní měl respekt nebo úctu nebo strach...

   
 ...kde jsou jizerské roubenky a teplé jihočeské chalupy? Kdysi asi chtěli dodat Její Kamennosti trochu toho tepla a tak je interiér obkládán dřevem a okna vitrážovaná





A pak jsme byli na výborných salátech v ZOO1320 a Štepán dělal "brrrrrrr" a snažil se otočit v kočárku. Holt, doba klidu jeho rodičům skončila a jemu to začíná s úředním posvěcením.