Prohledat tento blog

9. března 2013

Citron byl tehdy vzácný

a mně, malému školáčkovi, bylo líto, že jsme ho snědli a protože jsem měl tatínka vyučeného zahradníkem, vzali jsme semínka z toho snědeného citronu a dali do květináče a skutečně se podařilo vypěstovat malý citroník. A já jsem o něj musel pečovat a starat se o zalévání a tak, takže - to mi bylo asi osm let - jsem uvítal, že tatínek měl známého, který pracoval v  takové velké zahradě (dokonce tam dělal ředitele té zahrady) a kterému jsme citroník odnesli a on mi slíbil, že ho naroubuje, aby na něm rostly citrony. Pro mne to byl v tom mém věku příslib zázraku.
Pak jsem rostl a zjistil, že zahradnická vášeň mého tatínka se neprojevuje ani tak v jahodách a mrkvi, jako ve skalkách a cestičkách, na kterých,potvora, roste plevel a které se musí čistit a plít a sypat pískem...A učil jsem se zahradu považovat za galeje a otrokářskou práci.
Jenom když jsem se šel s tátou občas podívat do té zahrady, tedy botanické zahrady v Liberci, rostl tam v jednom koutě citroník a já stále věřil že to je ten můj...
Teď jsem se tam byl podívat také a on tam jeden citroník stojí a plodí...a mně to nějak potěšilo, že to snad je...

Ten citroník je v prvním skleníku, kde rostou kamélie a kvetou právě v únoru a březnu




V druhém skleníku jsou džunglové rostliny a to i s vodopádem i s kapry



a samozřejmě se tam mlží brýle i fotoaparát. Tak rychle do dalšího skleníku, kde je sucho a jsou tam kaktusy...



Mají tam také tilandsie, což jsou rostliny žijící z mlhy, aerofyty... 



Další skleník je opět tropický a strašně vlhký, takže jsem si musel otřít brýle a i fotoaparát, než jsem zjistil, že ta paní není vodní víla ale zahradnice.


 
A opět suchý skleník, australská poušť   





                                         
Tak je tam nádherná sbírka masožravek, stále hladových jako australský pes dingo, co o něm psal pan Kipling




    
Mají tam také sbírku semen

             
A v přízemí jsou také krásná akvária se žralokem

 a korály

 a hejnem perutínů a sasankami


a zlou zubatou piraňou

a skaláry

 a rejnokem

 a divy přírody vůbec

 a taky s kapry koi v bazénu u kamélií

A nahoře, v prvním patře je další spousta divů. Mají tam spousty čapkovských kaktusů (zlatý ráčkův...) s podivnými tvary i fousy
  









a bonsaie (tu nejstarší, co jí je asi dvěstě let a kterou vystavují jen za pancéřovým sklem, tak tu tam momentálně neměli...)


   
a nechybí ani spousta orchidejí, od plevelných Phalenopsis až po Cymbidie a krásné hybridy...








prostě 

A když odcházíte a míjíte zasněžené skalky a rosarium, povzbudí vás visačka

Tak nashledanou v Liberci...