Prohledat tento blog

22. listopadu 2012

Smrt a historie

na nás občas vykoukne, aniž bychom to plánovali.
Po pořádku: Ondra je tu z Ameriky, někde psal,  že tady je, aby synovce učil fyziku (což tedy zkoušel nejprve s volným pádem...) a Štěpán (tj. synovec a vnuk) se byl proběhnout s ním a maminkou Bárou.
A protože jsou už nastěhováni nějakou dobu do Harcova, tak to bylo v okolí. A protože se byli proběhnout v okolí Harcova, narazili na specialitu Jizerek, totiž na jednu asi z více než stovky smrtí, které tady jsou, tedy pomníčků zahynulých dřevorubců, navzájem pobitých hajných a pytláků, oloupených turistů, nešťastníků pod ledem a nemocných a sebevrahů...až tedy na Bílou smrt, což smrt není, ale upomíná na tlusté pány, kteří se sáňkama zůstali v závěji a nezahynuli a v sedle Holubníku mají malovaný obrázek s básničkou...
Ale omlouvám se za rozsochatost: narazili na pomníček, kde bylo staré jméno "Fritz Hiebel" a vrátili se domů a tam jsme se potkali a oni mi o tom vyprávěli a já jsem šáhl po Knize o Jizerských Horách pana Nevrlého, což je pro mne bible vyprávění a faktů o Jizerkách a podle rejstříku našel Hiebelovu smrt...
... a vyvalil jsem oči, protože podle vydání 2007 v nakladatelství Vestri Fritz Hiebel zahynul 22.2.1878 a pocházel z domu ze Starého Harcova a to je právě domek, kam se mladí přistěhovali. Asi ten baráček bude starší, než jsem odhadoval...