Prohledat tento blog

14. října 2010

Paní Hegerová

se na jeviště jabloneckého divadla do osvětleného kruhu kapely všourala s berlí (říká jí Jarmila). Pak vyprávěla, že má padací období ("padam padam..."). No a pak se z té starší, křehké šedovlasé dámy s berlí Jarmilou na jevišti  víc jak dvě hodiny řinul proud energie, no aspoň jako jedno velké fotovoltaické pole...Záplava, bralo mi to dech...A doprovodná skupina Petra Maláska ukazovala (například džezovou úpravou Larga z Novosvětské A.Dvořáka), že umí a dokonce že basa nemusí být jenom čistě doprovodný nástroj.
Paní Hegerová po několika "standing-ovations" odcházela jako dáma a královna českého šansonu. Cituji "je mi občas líto, že v rozhlase tu Hegerovou neslyším; říkají mi, že ty písně jsou moc komplikované. Ale to není pravda. Tedy: blbé nejsou..."     

Žádné komentáře:

Okomentovat