Prohledat tento blog

30. srpna 2010

Nerad otravuju

takže jsem udělal okénko pro přihlášení mailem k odběru tohohle blogu a je to na vás...Vpravo dole pod seznamem napíšete svoji mail adresu a tlačítkem se přihlásíte. Objeví se stránka FeedBurneru, kde vám ukáže podivný textový obrázek a políčko pro jeho opsání (prostě "kapča"...), takže opsat a znovu tlačítkem potvrdit.  FeedBurner pak pošle potvrzovací mail, kde je link, který potvrdíte kliknutím nebo zkopírujete do prohlížeče...prostě standard.
Je to na každém, dál už s tím nebudu spamovat...

Hezký den tento i další

28. srpna 2010

Počasí tady občas i kouzlí...

...a sluníčko dělá divy.



Jenom nevím, jestli mám kopat v lesíku u hřiště nebo se potápět pod ponton...

23. srpna 2010

Léto prý končí...

a tak jsme se jeli podívat na softbal PV proti Čechii. Hřiště SaBaT už je z povodní dávno venku, teplota asi 30 stupňů. Hra...no, buďme tolerantní, jedno mužstvo (tedy ženstvo, v tomto případě) nebylo moc na úrovni a skončilo to dvakrát v páté směně rozdílem...



V tuto chvíli je venku už zataženo, ale ráno ještě bylo sluníčko. Konstatoval jsem, že Jablonec je město čím dál pěknější. Na náměstí slunečníky 
z vinárny CORSO udělali Fitness

ale mají tady vinotéku doktora Kittela i s vyhlášeným šláftruňkem a spoustou dobrého vína

A když jsem šplhal zpátky do kopce na horní náměstí, skoro mne to dojalo. Je tam na památku tramvajová kolej

stará zastávka
a cedulka, která to vysvětluje
Stoupání 108,5 promile bylo naprosto unikátní, tramvaje sjížděly s kopce tryskem, dole byla ostrá pravotočivá zatáčky takže v zimě a za deště dost často tramvaj skončila v ulici vedle mléčného baru. Pak, někdy na konci dvacátých let, postavili další tramvaj v San Francisku a tím přišel Jablonec o světový rekord. Křižík, který to tady stavěl, to postavil tak dobře, že tramvaje fungovaly dlouho, ještě za mého mládí, kdy jsme z kina jezdili navěšeni zvenčí na traverzách kolem tramvaje; nikomu to nevadilo a průvodčí bylo rád, že se všichni vešli. Pak jsem to viděl na filmu H+Z z Argentiny...

17. srpna 2010

Meteorologové

nejsou spolehliví: když na srpen dávali "teplotně nadnormální a srážkově podnormální" a pak, o několik dnů později, vtrhly povodně na severozápad jizerek; tahle předpověď moc nevyšla. Nedal jsem na to. S kamarádem Petrem jsme si domluvili výlet na Jizerku do jizerek.  Na dnes. Petr je z Mělníka, takže včera večer, když na Mělníku po průtrži mračen, krupobití a vichřici konečně opravili vedení a zapnuli proud, zkomunikovali jsme poslední detaily. Předpověď modelem Aladin jak ji předvedli v ČT1 ukázala, že sice bude asi zataženo, ale jinak možnost srážek na severu až někdy dnes v podvečer.
S Petrem jsme se potkali v Tanvaldu, jeho vlak měl asi 20 minut zpoždění a začínalo pršet.

Dorazili jsme do Kořenova, vyšlapali na Václavíkovu Studánku (přes Zámky jsme se nedovážili, protože tam je cesta bahnitá i když je krásně...) a dorazili na Jizerku. To už hustě lilo a bylo vidět, že i Petrův optimismus trpí...
A tak to pokračovalo celý den, chvílemi jen pršelo, chvílemi lilo, naštěstí v hospůdkách dobře vařili, měli i dobře chlazené pivo, byli tam milí lidé, takže den proběhl docela v pohodě

   Faktem je, že přestalo pršet na posledních patnáct minut mé cesty z Jabloneckých Pasek domů...

16. srpna 2010

Omdlévající imám...

...neboli immam bayildi je jídlo, o keré se Řekové a Turci hádají několik století, který národ jej vymyslel. Poměrně rychlé, výtečné, nepříliš pracné

Jsou to vlastně zapečené lilky (i na trošce bílého vína...ostatně recept se dá najít v mnoha variantách a jazycích na netu)
Lilky na půlky, udělat řezy, osolit a nechat "vyplakat". Po cca půlhodině opláchnout a vydlabat jako lodičky. Na pánev a olivový olej dát cibuli a česnek, trochu osmažit, přidat nasekané vnitřky lilků (vypijí olej, tak přidat...) a pak rajčata. A podusit. a naplnit do lodiček, podlít trochou bílého vína a dát péct do trouby. Asi tak za půl hodiny můžete začít omdlévat, jste-li imám. 
Klíčem je směs; když jsem to dělal poprvé, připadalo mi to dobré, ale...takže doporučuji doplnění receptu o poznámku, kterou jsem pak našel na jedněch anglických stránkách: "...a dáte do toho mnohem víc česneku, než si myslíte, že by se tam vůbec mělo dát...".
Probatum est.


12. srpna 2010

Zase...

Jen na chvíli, ale kdybych byl za kopcem, tak by mi nebylo vůbec dobře...







Magnetické pole dělá divnosti, že...Jo a ty fotky jsou ze Sony Ericsson C902, 5Mpx

11. srpna 2010

Rostou...

Tenhle příspěvek musím napsat rychle...Kousek za přehradou rostou





včetně kouzelné lakovky ametystové



A chutnají, smetanová houbovka...


 Ta byla bez lakovky ametystové a vynikající. Pokud ale tímto příspěvkem blog končí...

9. srpna 2010

A ještě k té velké vodě...

jsem našel na síti dva články: popis M. Nevrlého co se tady dělo před 113 lety a zajímavou hypotézu neslibující nic dobrého (tenhle článek, jak uvedeno, došel do redakce v únoru 1997 ... je to dost prorocké, nemyslíte?)

8. srpna 2010

Pršelo...

Fascinuje mne, že tady pro nás prostě od pátku do neděle ráno pršelo, nepříjemně a psa to vůbec nebavilo a o kousek dál, skoro bych řekl za kopcem, se odehrávalo drama, líčené ještě dramatičtěji televizí a ministrem Johnem. Meteo dávalo na Bedřichově 176mm/24 hodin. Jizerky jsou z hlediska srážek dost postižené; cituji  Wikipedii :
"Protože jsou Jizerské hory prvním pohořím Krkonošsko-jesenické soustavy vystaveným převládajícímu vlhkému severozápadnímu větrnému proudění, jsou srážkami postihovány relativně více než jiná pohoří. Celkem v horách spadne ročně 800–1 700 mm vody za rok. Od 29. července 1897 drží evropský rekord v denním úhrnu srážek – na stanici na Nové Louce bylo tehdy naměřeno 345 mm. 8. srpna 1978 spadlo na pramenech Jizery za 10 hodin 250 mm vody. Rekordní bývají také srážkové úhrny měsíční (v červenci 1897 656 mm) a roční (na Jizerce spadlo roku 1926 celkem 2201 mm).  V rámci Česka jsou rekordní také úhrny zimních srážek, které například průměrně za šest zimních měsíců let 1901–1950 činily 800 mm. Sníh v Jizerských horách začíná padat velmi brzy a poměrně dlouho setrvává. Například na Kristiánově bylo první sněžení zaznamenáno již 3. listopadu a posledním dnem sněhové pokrývky byl 15. červen. V nejvyšších partiích hor dosahuje mocnost sněhové pokrývky 150 cm, někdy však až 300 cm." 
Reakcí na to byla stavba přehrad, tu obrovskou na Jizerce se naštěstí postavit nepodařilo, ale tvrdí se, že josefodolská přehrada tady mění klima.
Na déšť reagovala jablonecká přehrada jenom mírně (údaje z vodohospodářského portálu)

ale ten skok je asi o 40 cm, na Smědé to bylo horší...

5. srpna 2010

Jedna z výhod Jablonce

je ta, že když je pěkně (= neprší...jsme v Jablonci) a člověk má čas a náladu, tak se sebere a v tu ránu je někde na lesní cestě a protože jsou jizerky takové kapesní, tak na pár kilometrech uvidí spoustu krásy. Tohle byla cesta kolem Černé Nisy, která je opravdu černá od rašeliny i když v přítoku má voda krásnou zlatou barvu; kdysi jsme tam zjistili, že v ní nejen pálí odřené nohy, ale lakmusový papírek mění barvu. Krása: plná přehrada i s výhledem na Ptačí kupy a Holubník, Závory, horská louka a chvílemi i svítilo sluníčko...

1. srpna 2010

Radost z rozhledny


Když jsem se vrátil do Jablonce, mimo jiné jsem zjistil, že některá místa mých výletů jsou skoro nebo úplně minulostí. Kdysi úplně dávno, co ani já nepamatuju, se odpoledne chodilo na výlety po rozhlednách a na oběd, zažil jsem dobu Volupsijí na Černé Studnici... Abych nezdržoval, k mé radosti je otevřená přístavba u Černostudniční rozhledny a schody jsou opravené a dokonce tam jezdí vláček z Pěnčína a k mé ještě větší radosti zmizel majitel, který kdysi oplotil Bramberk a pustil na turistické cesty dogy a dnes to vypadá, že i tohle místo se začíná vracet lidem. Lučany nad Nisou otevíraly rozhlednu na Bramberku, byla to sláva s obrovskou spoustou lidí, muzikou a hasiči a hasičskými auty, takže pohoda, jenom kdyby tam nebyl ten prďola co tam čepoval to pívo a strašně mu to nešlo...